Letošní zahraniční poznávací zájezd žáků naší školy směřoval ve dnech 15. až 18. 5. 2023 do sousedního Německa. Konkrétně jsme si to namířili rovnou do hlavního města. Vyrazili jsme ještě před ranním kuropěním a za vydatného deště se vydali vstříc naší první zastávce, hlavnímu městu spolkové republiky Sasko, známému jako Florencie na Labi, Drážďanům. Zde nás čekala první pěší poznávací vycházka městem, generálka na celodenní chození po Berlínu. Podél Labe jsme se dostali k nádherné budově Semperovy opery, světově proslulý Zwinger je pod velkou rekonstrukcí okolních ploch, ale rozbombardovaný a znovu sestavený kostel Frauenkirche nás nadchl. Naši pozornosti neunikla ani známá nástěnná freska Knížecí průvod a také poněkud mladší a méně známá freska Cesta rudé vlajky, nám dospělým ještě v dobré paměti, našim dětem vzdálená asi stejně jako ta knížata. Na cestě z Drážďan jsme nemohli vynechat Popelčin zámek Moritzburg a pak už hurá do Berlína do hostelu na večeři a odpočinek.
2. den byl výživný na chůzi i na památky. V nohách bezmála 22 tisíc kroků a v galeriích mobilů fotky z Panorama Punktu – fotografická výstava k Potsdamer Platz, vyhlídka na Berlín a nejrychlejší výtah v republice, z Topografie teroru – dokumentace nacistického období v Berlíně od roku 1933 do roku 1945, od Checkpointu Charlie – hraničního přechodu mezi Východním a Západním Berlínem, z památníku protikomunistického povstání z roku 1953 s propagandistickou malbou zachycující socialistický Berlín, z místa, kde stával Hitlerův bunkr, z pietního místa Památník zavražděných Židů, z kupole Reichstagu, od Braniborské brány, jejíž obdivování nám zastínila plošina a probíhající cyklistický závod. Po bulváru Unter den Linden jsme pokračovali kolem Humboldtovy univerzity a Berlínského dómu až na Alexandrovo náměstí, kde nás ohromila svou výškou proslulá televizní věž. Unavené a uchozené nás u Neptunovy kašny vyzvedl autobus a odvezl na večeři do hostelu.
3. den našeho putování za poznáním historie a krás Německa nás zavedl mimo Berlín do bývalého koncentračního tábora Sachsenhausen a na zlepšení nálady a tísnivého pocitu, který v některých z nás místo vyvolalo, jsme si dopřáli odpolední výlet do města Postupim, kde jsme se za slunečného počasí pokochali nádherným zámkem Sanssouci a přilehlými zahradami ve stylu Versailles, dozvěděli se, proč lidé přináší Friedrichu Velikému na hrob brambory a proč se s manželkou vídal jen hodinu měsíčně. Návštěvu Postupimi jsme zakončili krátkou procházkou po ruské čtvrti Alexandrovka. Na zpáteční cestě do Berlína jsme projeli přes Most špionů známý z mnoha filmů a úplný závěr dne byl na stanici Zoo, kde stojí Kaiser Wilhelm Gadächtnis Kirche, vybombardovaný kostel, který ukrývá fotografickou výstavu o své historii a vedle kterého byl vystaven nový moderní kostel. Děti již tradičně vzaly útokem Mekáč, Starbucks a obchody se suvenýry.
Náš poslední odjezdový den byl již odpočinkový. Čekala nás projížďka autobusem k Berlínské zdi, krátká prohlídka památníku obětí, které zde zahynuly při pokusu o únik do Západního Berlína na Bernauer Strasse. Úplný závěr našeho putování proběhl na řece Sprévě, která protéká Berlínem. Z lodičky jsme viděli další zajímavosti, například Museum Insel, místo, kde se nachází několik významných berlínských muzeí, a futuristickou skleněnou stavbu environmentálního centra Futurum. Po vylodění pak už jen pár kroků do autobusu a 9 hodin jízdy domů. Nikdo nechyběl, nikdo nepřebýval, jen jsme přijeli o mnoho společných báječných zážitků bohatší.