Vyrážíme na další školní dobrodružství, tentokrát do Skotska a bereme to přes Amsterdam. Počasí jsme objednali, takže půlden v ulicích Amstru a na lodičce byl jako malovaný. Okoukli jsme hlavní třídu i náměstí Dam a nalodili se nejdřív na malou a pak na o trochu větší lodičku.
Během 16hodinové plavby desetipatrovým kolosem by se jednomu stihlo udělat i blbě. Ale nám ne, protože my máme to objednané počasí, vlnky minimální a trajekt jsme si užili. Dokonce jsme někteří stihli jít i do kina na nového Deadpoola a jiní zase viděli delfíny. Vyplivlo nás to v severní Anglii v Newcastlu a naše první jízda po levé straně vedla k Andělu severu – kontroverzní ocelové soše s rozpětím křídel 54m. Stojí na místě bývalého uhelného dolu a symbolizuje průmyslovou tradici regionu a pokrok v 21. století. Pak jsme skočili hodně do minulosti a prošli se po místech, kde pochodovali a bránili impérium římští vojáci. Hadriánův val a zbytky římského města Corbridge zalité sluncem jsme si užili. Genius loci na kluky zapůsobil tak silně, že si střihli několik partií v řecko-římském zápasu na pravém anglickém trávníku. Vše samozřejmě dle pravidel a pod dohledem vyučující TV. J Rychlá zastávka u hraničního kamene a už jsme byli ve Skotsku. Poslední zastávka báječného dne byla v místě, kde odpočívá srdce bojovníka za skotskou nezávislost – slavného Roberta Bruce – opatství Melrose. Ono se vlastně jistě neví, zda je skutečně jeho, ale i tak se nám tam líbilo a zmrzka byla skvělá.
Druhý den ve Skotsku patřil metropoli Edinburgh. Prohlídku města jsme zahájili v jeho dominantě – Hradu Edinburgh, tyčícím se na skále nad městem, kde jsme se mohli pokochat nejen úžasnými výhledy na město, ale hlavně korunovačními klenoty skotských panovníků. Procházkou od hradu po hlavní třídě historické části Edinburghu -Royal Mile jsme se dostali až k paláci Hollyrood, kde jsme absolvovali komentovanou prohlídku a dozvěděli se, či osvěžili jsme si informace o skotské historii. Poslední netradiční zastávkou byl Skotský parlament, kde jsme měli možnost přihlížet jednání skotské vlády. Zrovna řešili reformu školství a ministryně školství se nám moc líbila, takovou mít, parlamentní jednání by odsýpala jak na drátku. Stihli jsme i rozchod v nové části Edinburghu, takže za Mekáč, Starbucks a shopping si můžeme taky udělat fajfčičku.
Program dalšího dne byl nabitý a začínal na hradě Stirling, rodišti Marie Stuartovny, popravené skotské královny. Po přejezdu k památníku Wiliama Wallace, skotského národního hrdiny, nás čekal ostřejší výstup k 4patrové věži, jejíž útroby skrývají interaktivní výstavy o skotské historii. Od té jsme se přesunuli na Falkirk Wheel unikátní lodní výtah propojující Forth & Clyde Canal, dokonce jsme se nalodili a absolvovali 5minutovou otočku na tomto technologickém zázraku a projeli se po Skotském kanálu. Poslední položkou pátečního itineráře byly impozantní Kelpies. Legendární mořští koně, kteří vypadají krásně, ale jsou to zákeřné bestie, které lákají děti ke svezení, pak je odvezou do vody, utopí a nakonec sežerou. Scary! Víc už opravdu stihnout nešlo, takže jsme pospíchali na večeři do oblíbené čínské restaurace a na kutě před dalším bezva výletem, kterým naše dobrodružství pomalu končilo.
Smlouva o pěkném počasí byla dodržena téměř na 100%, protože to mžení po ránu se jako déšť počítat nedá. Skotsko nás okouzlovalo sluníčkem každý den a my jsme za to vděční. Užili jsme si typické krajiny skotské Vysočiny – Highland, jejíž drsná krása nás uchvátila, když jsme se po ránu ještě v mlžném oparu zastavili v údolí Glan Coe. Pokračovali jsme k viaduktu známému z filmů o Harry Potterovi v Glanfinnan, po kterém se stále prohání parní vlak The Jacobite. Zde se nachází taky pomník neznámého horala, na památku všech jakobitů, kteří padli v boji za Karla Eduarda Stuarta zvaného Bonnie Prince Charlie. Poslední zastávkou bylo Fort Augustus, kde jsme mohli ponořit ruce do ledové vody jezera Loch Ness a obdivovat důmyslný systém řady zdymadel, díky kterým mohou lodě překonávat rozdílné výšky vodní hladiny. Po celém Kaledonském kanálu je jich celkem 29. Lochneska se nám bohužel neukázala, tak jsme si ji přivezli aspoň v plyšové verzi.
Týden odfučel jako vítr na skotské Vysočině a nám nezbylo, než si sbalit saky paky a vydat se na zpáteční cestu. Vzali jsme to ještě přes Gretna Green – poslední skotskou vesničku před hranicemi s Anglií, do které utíkali mladí i staří milenci se tajně a legálně vzít, když v Anglii to nešlo. I dnes se zde koná 4000 sňatků ročně. Pak už jsme to profrčeli národním parkem Lake District a v Newcastlu se znovu ubytovali na té větší lodičce, ráno se vzbudili a byli na starém dobrém kontinentu. Prosvištěli jsme Holandskem a Německem, vyklopili gympl v Praze a téměř za ranního kuropění se přiřítili domů. Tak sláva nazdar a těšíme se na příště. Zájezd pro příští školní rok už je v procesu přípravy a bude to zase jízda.
