V patek 16. 6. jsme se v 17:00 hodin sešli ve školní družině u Soviček, abychom prožili večer plný dobrodružství a her. Po nachystání svých pelíšků na spaní jsme se vydali na stezku po historických památkách naší obce. Pomocí různých šifer jsme luštili úkoly a seznamovali jsme se s místy pro některé z nás známými, ale pro jiné ještě neobjevenými. Součástí vědomostního úkolu byl i úkol pohybový a nalezení šifry, která nás vždy poslala na další místo naší stezky. První úkol jsme vyluštili a splnili ve škole, druhý nás zavedl k fontáně, třetí do knihovny, kde na nás čekala paní Veronika Pleska. Paní knihovnice si pro nás připravila zajímavé povídání o historii knihovny v naší obci. Věděli jste, že první zmínky o knihovně jsou z roku 1868? Poté nás paní Pleska zavedla na faru, která zde stojí již od roku 1274 (v té době vládli Přemyslovci) a seznámila nás nejen s historií fary, ale také kostela, kde následovaly další naše kroky dle vyluštěné indicie. Potichoučku jsme nakoukli do kostela, kde právě probíhala mše a vydali jsme se zpět na stezku, která nás zavedla tentokrát na místní hřbitov. Odtud jsme se vydali k místní kapličce zasvěcené Panně Marii Bolestné. Tady nám paní Pleska prozradila spoustu nových a zajímavých informací. Například, že Kaplička dříve stávala na jiném místě a byla pod ní vybudovaná chodba, která vedla až na zámek do Přestavlk. Další indicie nás zavedla přes cestu do „chaloupek“ a poté jsme se rozloučili s paní knihovnicí a vraceli jsme se zpět ke škole, kde nás čekal poslední úkol a tím vyluštění naší tajenky – čínského přísloví: „Ani veškerá temnota světa nedokáže uhasit světlo jediné svíčky.“ Svíčky a světlo nás provázelo celým večerem a tvořilo kouzelnou atmosféru… A protože nám po cestě pěkně vyhládlo, čekala nás po příchodu do školy večeře. Po večeři jsme si ještě povídali o naší obci, přečetli jsme si pověst o hradu Helfštýnu a čekali jsme až přestane pršet, abychom mohli jít hledat poklad. Ten se ukrýval s posledním úkolem ve sklepě školy, kde byla tma tmoucí. My jsme se ale nebáli, poklad jsme našli a užili jsme si dobrodružství a krásnou atmosféru se světýlky a svíčkami. Po celém našem putování na nás čekaly naše pelíšky. Vyčistili jsme si zoubky a rychle chrupat. Ráno jsme posnídali, uklidili si své věci a šli jsme se ven protáhnout při rozcvičce. Po pár dalších společných hrách se přiblížil konec našeho „nocování“ a my jsme se plni zážitků rozešli domů….tak třeba zase někdy příště při cestě za dobrodružstvím…
Velký dík patří paní knihovnici Veronice Plesce za poutavé vyprávění z historie naší knihovny a naší obce, ale i za krásné společné putování po památkách Horní Moštěnice.
